Připomeňme si všichni!
Seehofer podpořil sudetoněmecký sjezd v Česku. Konat se může už za tři roky
8. června 2019 13:48
Velkou myšlenkou, která by narovnala vztah mezi Čechy a sudetskými Němci, je uspořádání sudetoněmeckého sjezdu v České republice. Německý ministr vnitra Horst Seehofer to prohlásil v sobotu na 70. sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) v bavorském Řezně. Sjezdu se účastnilo několik bývalých členů české vlády.
Ministr vnitra Horst Seehofer podpořil myšlenku Bernda Posselta (na snímku) na sjezdu sudetských Němců v Česku
„Dosáhli jsme mnohého. Ale historie sudetských Němců bude vyvážená tehdy, až sudetoněmecký sněm oslavíme v Česku,“ řekl Seehofer, za což se mu dostalo hlasitého potlesku. Myšlenku uspořádání takového sjezdu považuje za velikou.
Seehofer v projevu na sobotním sudetoněmeckém setkání ocenil přítomnost bývalého českého ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), který na události v roce 2016 vystoupil s projevem jako první člen české vlády.
Účast Hermana, kterého označil za věrného přítele sudetských Němců, a dalších českých zástupců považuje Seehofer cestu k narovnání vztahů mezi sudetskými Němci a Čechy. Za vrchol tohoto snažení ale považuje uspořádání sudetoněmeckého sjezdu v Česku.
Uspořádání takového srazu si přeje také nejvyšší představitel Němců vysídlených po válce z českých zemí Bernd Posselt, podle kterého k tomu čas v současnosti ještě nedozrál. Už za dva či tři roky by se však dle jeho názoru sjezd v Česku uskutečnit mohl. Posselt myšlenku uskutečnění sjezdu v Česku otevřel již v minulý rok (psali jsme zde).
Z bývalých členů české vlády se třídenního sudetoněmeckého sjezdu, který začal v pátek v bavorském Řeznu, zúčastnili také někdejší vicepremiér a současný poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který měl na sudetském sněmu projev v roce 2017, a bývalá ministryně sociálních věcí Michaela Marksová Tominová.
Sudetští Němci proti nacionalistům
Ministr Seehofer v sobotu také prohlásil, že Německo se dnes těší silné a stabilní demokracii, proto je důležité netolerovat jakékoli formy antisemitismu a nacionalismu. Zdůraznil také, že Bavorsko a celé Německo zastává cestu tolerance k odlišným kulturám i náboženstvím, ale že základy jsou křesťanské a křesťanské zůstanou.
AfD na letošním sudetoněmeckém sjezdu jako jediná nemá informační stánek. Opakuje se tak situace z loňského roku, kdy pořadatelé straně neumožnili oficiálně se představit veřejnosti. „(I letos) o povolení požádali, ale nebylo jim uděleno,“ uvedl Posselt. Dodal, že prostory má SL pronajaté, proto rozhoduje o tom, komu umožní informační stánek zřídit.
V loňském roce Posselt k AfD uvedl, že jako problematické u ní vidí její radikální a protiimigrační postoje a také fakt, že má blízký vztah s někdejším českým prezidentem Václavem Klausem. K němu tehdy poznamenal, že chtěl zakotvit do evropského právního řádu dekrety čs. prezidenta Edvarda Beneše. Vůči těmto právním normám, na jejichž základě Němci byli po druhé světové válce zbaveni v Československu občanských práv a majetku, se vysídlenci dlouhodobě vymezují.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15.000 až 30.000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.
Autoři: ČTK, iDNES.cz